K naspání tohoto  příspěvku jsem byl donucen naprostým odmítáním jakékoliv diskuze ohledně škodlivosti konkurence na naší železnici. Ne že by konkurence nebyla pro cestujícího přínosná, to netrvdím, nicméně z globálního hlediska daňového poplatníka výhoda konkurenčního prostředí už tak jasně nevyznívá, zvláště jde-li až v první řadě o peníze

Zkušenosti ze zahraničních, a to zejména západních, kam směřujeme jsou totiž rozporuplné. 

Třeba Velká Británie – kolébka privatizace železnic, na niž se odborně zaměřená veřejnost na webech http://www.zelpage.cz a http://k-report.net ráda obrací a ukazuje je jako vzor. Za 20 let po rozstříštění železnic na jednotlivé podniky jsou vládní dotace v reálných číslech více než dvojnásobné. Viz http://www.blisty.cz/art/64699.html. Článek je rovněž  možné stáhnout z mého webu  v souboru *.pdf.

Situace je podobná ve Francii a na Slovensku, tam rovněž došlo k rozdělení podniku. Prozíravější byli v Německu a Rakousku, kde jsou všechny činnosti v holdingovém uspořádání, ke kterému měly našlápnuty ČD, dokud nedošlo k převodu infrastruktury pod státní SŽDC, pod neustálým trvzením EU „že tak je to správné, tak to má být“.